Středověk je kolem nás (Horst Fuhrmann)

Horst Fuhrmann, profesor dějin na řezenské univerzitě a bývalý prezident Monumenta Germaniae Historica, se ve své knize zabývá současnými jevy, které si mnohé zachovaly z období středověku, čímž nás s touto historickou epochou spojují. Titul je rozdělen na čtyři části. Konkrétně v částech knihy, které se nazývají „Zpřítomnění“ a „Rozpomínání“, se autor věnuje například pozdravům a jejich významu ve středověku, kde byly pozdravy králů a císařů takřka liturgiemi, vývoji ekonomiky, která je doložena již k počátkům 4. století n. l. v Řecku, falzům, která taktéž přebyla až do současné doby, a tomu, jak na ně tehdejší společnost nahlížela, nebo Němcům, jejichž ne vždy pozitivní vliv je viditelný od dob Luthera až po druhou světovou válku.

Naopak část „Odbočení“ se zaobírá jevy, které ač byly ve středověku běžné či naopak potlačované, v dnešní době vymizely, nebo se staly všedními. Úroky se v dobách středověku prakticky rovnaly věčnému zatracení v pekle, kdežto v dnešní době církev rezignovala na boj proti nim. Svatý Kryštof byl ve středověku tím, kdo odvracel špatnou smrt, tedy takovou, která byla náhlá a bez církevního prostředku milosti, zatímco většina dnešních lidí touží po rychlé smrti, nehledě na to, aby se jim dostalo posledního pomazání. Řády za zásluhy už nejsou brány jako něco nepřijatelného, jako něco, co by kradlo milost za zásluhy z rukou Božích.

V poslední, v pořadí čtvrté části knihy, která nese název „Využívání a zavrhování středověku“, se autor zaobírá několika současnými postavami, které mají co dočinění s tím, jak je středověk chápán dnes. Detailně rozebírá román Jméno růže od slavného autora Umberta Eca, který se odehrává v benediktinském opatství ve 14. století, a nabízí mimo pohledu čtenáře i poznatky samotného autora. Další postavou, které se Fuhrmann věnuje, je Vilém Kammeier, který se domníval, že listiny německého středověku jsou výplodem pozdně středověkého zfalšování dějin a ukazují dějiny Německa ve zcela falešném světle, za což si vysloužil ve své době pochvalu, ač šlo o zjevně scestné závěry. Celou knihu ukončuje kapitola o německém medievalistovi Ernstu H. Kantorowiczi, pojmenovaná „Interpretovaný interpretátor dějin“, jenž se stal obětí odsudku v knize amerického historika Normana F. Cantora.