Titul Deklarace smrti od autorky jménem Gemma Malley vydalo počátkem roku 2013 nakladatelství Fragment. Jde o nové vydání knihy Přebyteční, která byla poprvé vydána roku 2007.
Lidé se stali pány nad životem a smrtí. Díky lékům nesmrtelnosti nikdo neumírá a není nemocný. To však platí pouze pro Vyvolené. To, že lidé neumírají, přineslo civilizaci jeden velký problém - přelidněnost. Všichni tak museli přijmout deklaraci, která říká, že dítě smí mít jen hrstka nejvýše postavených, popřípadě platí heslo "život za život". Děti, jež se narodily přes tento zákaz, se stávají Přebytečnými, kteří nemají nárok na léky nesmrtelnosti a svůj život prožijí jako podřadní sluhové Vyvolených.
Mezi Přebytečné patří i Anna, která již od dvou let žije v zařízení Grange Hall, jež se zabývá výchovou Přebytečných k užitečnosti. Léta vymývání mysli způsobila, že Anna nemá jiné přání, než se stát Užitečnou, a tomu podřizuje všechny své touhy a cíle. Kvůli své nadřízené paní Pincentové začala nenávidět své rodiče, o kterých si myslí, že jsou neuvěřitelně sobečtí, protože ji přivedli do světa, v němž se má za to, že Anna krade jídlo, vzduch a energii Vyvoleným.
Anně se začíná plnit její největší přání. Stala se Vhodnou, což je jen krok od toho být Užitečnou. Ve chvílích naděje jí však vpadne do života Petr. Petr je Přebytečný, kterého chytači přivedli do Grange Hallu ve velmi pozdním věku. Představuje to, co z Anny léta fyzických i psychických trestů vytloukla - má vlastní hlavu, nikým nevnucené názory, dokáže se postavit tomu, co považuje za nemorální. A co je nejhorší, tvrdí Anně, že zná její rodiče, kteří ji chtějí zpět...
Anna Petrovi zprvu nevěří a snaží se být dále tou nejvhodnější Vhodnou. Časem však začne její mysl připouštět, že Petr by mohl mít pravdu. Navíc jí nový příchozí není tak úplně lhostejný, jak by si přála. Dokáže Anna překonat vštípené zásady a osvobodit se z okovů moderního otroctví?
Deklarace smrti je velmi povedenou dystopií, čtenář má při četbě pocit, že pokud by byly vynalezeny léky, jež by učinily člověka nesmrtelným a vyléčily všechny jeho nemoci, na světě by to mohlo po čase vypadat právě nějak takto. Velmi se mi líbil přerod Přebytečné Anny, nemající v hlavě jediný vlastní názor či okolím neovlivněnou myšlenku, na Annu Coveyovou, jež se dokázala poprat se svým osudem. Myslím, že kniha skvěle ukazuje, jak může systém ovlivnit myšlení jednotlivých jedinců, a jak je obtížné se s ním poprat.
Přestože se mi kniha velmi líbila a díky její čtivosti jsem ji měla za dva dny přečtenou, připadalo mi, jako by autorka plně nevyužila potenciálu, který téma nabízí. Ocenila bych lepší popis společnosti, ve které Anna musela přežívat, důkladněji popsanou psychologii postav a také méně ukvapený konec. Když však přihlédnu k tomu, že titul je určen pro mladší čtenáře, které by mohly takové pasáže nudit, nemohu knize nic významného vytknout, naopak ji ráda doporučím.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fragment.
Žádné komentáře:
Okomentovat